Devold Historie  Firmu Devold založil v roce 1853 Ole Andreas Devold, který v tomto roce začal s budování textilní továrny. Jeho prvními výrobky bylo pletené termo oblečení a doplňky, převážně čepice a rukavice. Po čase byla výroba rozšířena o termo ponožky, pracovní oděvy, vlněné prádlo, především termoprádlo merino a pletené svetry. Pro dělníky pracující v chladném podnebí a zejména pro rybáře byl určen hrubý svetr, který dostal později název „Islender“. Nejslavnějším produktem Devolda byl ovšem v r. 1866 vyrobený svetr Blaatroia. Slavným se stal proto, jelikož jej začali používat lidé nejen v Norsku pro různé volnočasové aktivity.

Stěhování výrobního závodu

Ve snaze rozšířit výrobní sortiment přestěhoval Devold výrobu do Langevag, jelikož tato oblast mu poskytovala lepší podmínky pro zahájení vlastní výroby elektrické energie. Již v roce 1870 vyrábí Devold většinu druhů tkaných a pletených vlněných textilií. Výrobu neustále rozvíjí a přizpůsobuje požadavkům trhu. Proto vyrábí termo prádlo, termo trika a další součásti oblečení, ale také různé doplňky, jako jsou termo ponožky.

Devold Historie  Devold Historie  Využití technických novinek

Když Thomas A. Edison v roce 1879 vynalezl žárovku, využil této novinky i Devold a již v roce 1883 osvětlovaly elektrické žárovky všechna pracoviště firmy Devold. O schopnostech Devolda rychle inovovat a využívat všech moderních vymožeností svědčí skutečnost, že již rok poté, co v roce 1892 Gragam Bell vynalezl telefon, zavedl Devold telefonní spojení výroby v Langevag s kancelářemi, které zůstaly v Alesundu.

Export

V roce 1897 měl Devold několik obchodníků a obchodních agentur v Christianii a věhlasný svetr Blaatroia se stal nejprodávanějším pracovním oděvem v zemi. Od počátku 20. století začal Devold s exportem i mimo Norsko. Nedaleký ruský přístav Murmansk se stal důležitým trhem i překladištěm výrobků firmy Devold. K nejžádanějším výrobkům v celém světě dnes patří především merino wool. Tato vlna je ze speciálně vyšlechtěných ovcí merino, které žijí v drsných podmínkách. Nejen pro sportovce, ale i širokou veřejnost je známý pojem Devold sport, který zahrnuje termoprádlo s příjemnými vlastnostmi.

1900 – 1950

MÍR A PROSPERITA TOVÁRNY V LANGEVÅGU

Od roku 1900 do 1950 vzrostl počet zaměstnanců v O. A. Devolds Sønner z 200 na 800. Krátce po válce obnovila továrna Devold svou běžnou výrobu. Prodeje a výroba prudce stouply. Počet obyvatel městečka Langevåg byl toho času přes 3000 a školství bylo považováno za jedno z nejvíce prosperujících v regionu. Devold vybudoval nemocnici, založil dechový orchestr a podporoval sportovní kluby a mnoho kulturních akcí.

Po 2. světové válce mohl rozvoj společnosti pokračovat. Reidar a Ottar Devoldovi pomáhali zaměstnancům i v oblasti finanční: hotovost, půjčky, garantování půjček, nákup materiálu, doprava a pozemky za nízké ceny nebo zcela zdarma. S jejich podporou bylo vybudováno přes 50 domů, ve kterých našlo nový domov asi 200 zaměstnanců továrny.

Technikové a průmyslová technologie
Laboratoře odhalily mnoho technických poznatků. Spolu s rozvojem továrny se postupně rozrůstala i laboratorní sekce, byly postaveny testovací tkalcovské stavy a barvířská laboratoř.

Barvířská laboratořDevold Historie  Devold Historie  Devold Historie
Už v 70. letech 19. století vyráběl Devold většinu vlněných textilií v tkalcovně a pletárně. Vyvíjel a na trh dodával stále nové výrobky, což vyžadovalo vynikající odborné znalosti postupů pro barvení různých vlněných kombinací a různě kvalitních textilií. Všechna tradiční barviva a techniky byly obecně známy, Devold nečekal a záhy vyzkoušel nové barvící metody.

Vývoj výrobků
Devold vyráběl vše, od zpracování nejhrubějších podomácku předených materiálů až k výrobě nejjemnějšího spodního prádla. Zachovával si přehled o celém výrobním procesu, od stříhání ovčího rouna až po dodání oblečení zákazníkům. Což umožňovalo laboratoři, aby postupně shromažďovala kompletní odborné informace o zpracování vlněných vláken a výrobě vlněných textilií. Znalosti byly následně využívány při mísení různých typů vlněných vláken a také vláken jiných surových materiálů (např. viskózy), aby hotové výrobky určené pro odlišné využití byly funkční i stylové.

Na testovacích tkalcovských stavech se zrodily nové textilie. S využitím odborných technických znalostí z mykání, předení, tkaní, pletení a zhotovování finálních výrobků mohla laboratoř Devold vyvíjet nové výrobní metody a výrobky.

1910 – 1930

Patriarcha
Olaf A. Devold se po celý svůj život aktivně účastnil společenského života. Předně jako aktivní člen různých křesťanských spolků využíval svého volného času pro práci v této oblasti. Byl umírněný a oplýval přirozenou autoritou, Bibli používal jako nástroj pro vedení. Olaf byl továrním patriarchou celých 48 let.

Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Krize
V roce 1932 Olaf Devold převedl svou společnost na své dva syny Reidara a Ottara. Jejich bratranci, Ole Molvig Devoldovi připadnul menší podíl. Ottar se stal technickým ředitelem a předsedou představenstva, Reidar obchodním ředitelem a Ole M. Devold výrobním ředitelem. Nové vedení nemělo jednoduchý začátek. Ekonomická krize, která následovala po krachu burzy v roce 1929, vnesla do norské ekonomiky zásadní problémy spojené s bankroty a velkou nezaměstnaností. Jako pro jiné i pro Devold nebylo snadné udržet ceny na takové hladině, aby výroba byla stále zisková.

Válka
Německá okupace během 2. světové války způsobila v Devoldově továrně značné potíže. Nákup surového materiálu byl po celou dobu války velmi složitý. V oblasti textilní výroby neměli ředitelé firmy Devold pro své lidi práci, ale hledali pro ně uplatnění v jiných oblastech. Byl zahájen projekt stavby silnic a ošetřovatelství. Devold koupil několik hektarů lesa, v němž textilní dělníci káceli stromy. Započala výstavba nové budovy pro pletárnu. Stále však bylo velmi složité získat dostatek vlny na výrobu a experimentovalo se s různými textilními kombinacemi. Továrna vyráběla i materiály tkané z papíru.

1880-1910

O.A.Devolds Sønner
Navzdory ekonomické krizi v Norsku a v dalších částech Evropy továrna Devold stále rostla. Na konci 90. let 19. století zaměstnávala 200 lidí.

Obchod a kaple
V roce 1887 otevřela firma na západ od továrny obchod se smíšeným zbožím, aby zaměstnanci měli kde nakupovat základní věci pro domácnost. Olaf A. Devold byl, stejně jako jeho otec, praktikující křesťan a jeho touhou bylo položit základ pro rozvoj duchovního zázemí ve městě Langevåg. Proto v roce 1893 financoval vybudování kaple.

Požár v Ålesundu
Během velkého požáru města Ålesund v roce 1904 byla zničena část továrny. Za své vzala kancelář ředitele O. A. Devolds Sønner, pletárna a administrativní oddělení a sklad hotových výrobků ve Skaret. Po této události se celá výroba přesunula do Langevågu.

Vývoz
V roce 1905 došlo k osamostatnění Norska a v následujícím roce se stalo významným trhem Murmanské pobřeží. Určitý objem vyváženého zboží mířil i na Faerské ostrovy, Island a do Jižní Afriky. Nejúspěšnější vývozním artiklem byla teplá a praktická „Blaatrøia“ (modrá bunda). Kolem roku 1910 vzrostl počet zaměstnanců na 250. Firma O. A. Devolds Sønner byla široko daleko největším průmyslovým podnikem a jednou z největších textilek v zemi.

Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  1840 – 1870

DEVOLD položil základy průmyslu v Sunnmøre

Na počátky 19. století se norská řemesla stala obětí Průmyslové revoluce v Evropě. Zboží dovážené do Norska předními evropskými obchodníky a průmyslníky zcela vytlačilo tradiční norské „skřítkovské“ čepice – pixie i další ruční výrobky. V 1847 odešel dvacetiletý Ole Andreas Devold, učeň v přádelně a barvírně, z městečka Ålesund , aby se naučil obchodu od německého mistra. V Thüringenu si koupil vhodný pletací stroj na výrobu čepici „pixie“ a čtyři ruční stavy. V 1853 spustil Devold textilku v Skaret v Ålesund, ve které pracovali němečtí mistři a norští učedníci.

Majitelé obchodů nakupovali ze zahraničí
Ole Andreas Devold doufal, že bude své zboží prodávat obchodníkům v Ålesundu. Ti se bohužel dívali na tradiční místní výrobek se značnou skepsí a raději nakupovali své zboží ve velkoobchodě Sundt v Bergenu. Devold se tedy vydal za majitelem tohoto velkoobchodu, aby mu své výrobky představil. Domů se vrátil s první velkou objednávkou. Všichni obchodníci v Ålesundu zůstávali věrní a nakupovali zboží z velkoobchodu Sundt, aniž by věděli, že velká část zboží byla vyrobena v Devoldově továrně.

Rychlý růst
Zanedlouho se výroba rozrostla na široký sortiment výrobků; šátky, pixie čepice, kalhoty z vlny a bavlny, bundy, svetry, rukavice, krajky a závěsy. Největší trhy byly jih Norska a Švédsko.

DEVOLD KOUPIL LANGEVÅG
Devold chtěl investovat do vodní elektrárny a proto koupil Langevåg v roce 1868. Už rok po té, byla první tovární budova připravena k jejímu používání. Mohutné vodní kolo bylo osazeno asi uprostřed budovy. Procházelo oběma patry až k půdě. Voda byla přiváděna dřevěnými koryty skrz střechu a dolů na vodní kolo. Z vodního kola ke strojům v továrně vedla obrovská osa.

Devold nabízel lepší práci
Na konci 19. století odcházelo každým rokem 14 000 Norů do Ameriky. Devoldova továrna v Langevågu byla pro ty, co neodešli alternativou seslanou snad samotným Bohem. Nejčastěji přicházely mladé dívky z fjordů a ostrovních regionů, které zde viděly možnost jak se vyučit v oboru textilní dělnice a vykročit do samostatného života. Práce v průmyslu byla náročná, ale mladým lidem se zdála výrazně lepší než práce na farmě jako čeledín nebo děvečka od svítání do soumraku. Pracovní den trval 11 hodin. Když „padla“ mohla si děvčata z Devoldova závodu užívat luxusu zvaného volný čas a na několik hodin se věnovat pouze svým záležitostem.

Elektřina
V roce 1882 bylo vodní kolo nahrazeno turbínou o výkonu 75 koní. V roce 1887 měla továrna 51 anglických tkalcovských stavů, sedm mykacích a sedm spřádacích strojů. Od samého zahájení výroby se v továrně svítilo pomocí petrolejových lamp a firma zaměstnávala čtyři mladé dívky, které měly tyto lampy na starost. V roce 1883 si Ole Andreas Devold přivezl ze své cesty do Londýna generátor stejnosměrného elektrického proudu a jeho továrna začala jako první v Sunnmøre svítit elektrickými světly. Stalo se tak pouhé čtyři roky po tom, co Edison vynalezl žárovku.

JAK SE OVČÍ VLNY MĚNÍ V PŘÍZI

STŘÍHÁNÍ OVCÍ: Továrna Devold nakupovala co možná nejvíce vlny v Norsku, ale v některých letech bylo nezbytné přivézt až 70% vlny pro výrobu ze zahraničí.

SUŠENÍ VLNY 1910: Vlna výrazně páchla a často obsahovala hodně nečistot. Proto bylo nutné ji důkladně vyprat. Následně se vlna sušila, aby mohla pokračovat do mísícího stroje, kde se vlákenný materiál před mykáním také mastil. Kvalita vlny se liší v závislosti na plemeni ovcí a na části těla, ze které byla vlna stříhána.

MYKÁNÍ 1920: V procesu mykání dochází k rozvolňování vlněného materiálu na jednotlivá tenká vlákna. Vrstva vlny se několikrát otočí a projde třemi mykacími procesy, než je hotový tzv. přást – vlákna postrádají jakoukoli odolnost.

PŘEDENÍ: Přást je předkládán spřádacímu stoji, který upřede přízi. Při spřádání se vlákno stáčí a získává tak na pevnosti. Práce na spřádacích strojích vyžadovala časté zvedání těžkých břemen, proto byla často zastávána muži.

NAVÍJENÍ: Hotová příze byla rozváděna na navíjecí stroje, které ji navíjely na kuželovité cívky. Příze ze dvou, tří nebo čtyř cívek se dále stáčela dohromady na převíjecích strojích. Takto zpracovaná vlákna byla opět navinuta na cívky a připravena k použití v tkalcovně nebo pletárně.

Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  OVČÍ VLNA

Přírodní, funkční a univerzální
Ve velké části světa je vlna nejčastěji používaným textilním vláknem. Vlna má různé vlastnosti v závislosti na plemenu ovcí a části těla, na které bylo rouno stříháno. Hrubá vlna je odolná vůči poškození při nošení, jemná vlna je měkká a proto vhodná na výrobu oblečení, které je v přímém kontaktu s pokožkou těla. Smísením různých vlněných vláken dokážete vyrobit materiál, který je měkký a odolný zároveň.

Vlněná vlákna jsou kadeřavá a elastická. Z tohoto důvodu vlněné oblečení obsahuje ve své struktuře mnohem více vzduchu než podobné výrobky ze lnu nebo bavlny a právě proto vlna „dýchá“ mnohem lépe než jiné textilie. Vlněné oblečení je přírodní a nezávadné k životnímu prostředí.

Vlna, byť mokrá, hřeje
Vlna dokáže absorbovat velké množství vody, aniž by na pokožce zanechávala pocit vlhka. Vlhkost z okolního prostředí i pot se z vlněného materiálu odpařuje pomalu a spotřebovává minimum tepla. Vlna dobře izoluje proti chladu, i když je mokrá.

Jemná jako kůže miminka
Ti z vás, kteří mají zkušenosti se starými vlněnými svetry, vědí, že na kůži koušou a škrábou. Pokud jsou ale použita nejjemnější a nejtenčí vlněná vlákna, textil z nich vyrobený je mnohem jemnější a příjemnější na dotek. Dětské pleny vyrobené z vlny, ze které se vypral přírodní lanolin, jsou nejlepší prevencí opruzených dětských zadečků.

Luxusní požitek z vlny
Moderní vlněné oblečení musí mít dobrý design, musí být funkční a nesmí dráždit pokožku. Výběrem různých typů vlny, jejich kombinováním, různými technikami pletení a finální úpravou dokázal Devold vyrábět vlněné oblečení pro jakoukoli příležitost a účel.

Ač její oblíbenost dlouho klesala, nyní zažívá vlna skutečnou renesanci. Spolu s přednostmi, jaké vlna bezpochyby má pro životní prostředí, přicházejí i výhody jako je zdraví, kvalita a životní styl. Ale nová popularita je založena na zkušenostech, mezi které patří bezpochyby teplo, měkkost, nízká hmotnost a luxusní pocit při nošení.

PLETÁRNA

TOVÁRNA NA VÝROBU PLETENIN: Pletárna tvořila srdce továrny Devold a pleteniny dodnes tvoří základní sortiment výrobků Devold Tekstil AS.

SVETRY: Úspěšné výrobky s názvy „Islanďáky“( „Islanders“) a „Modré bundy“ („Blue jacket“), pletené oděvy pro rybáře, jsou spojené se jménem Devold již více než 150 let.

DEVOLD DE-CORE: Elastické ponožky De-core se staly hitem. Devold jich vyrobil šest milionů párů.

SPOJOVÁNÍ: Nejlepším způsobem, jak sesadit zadní a přední díl je sešít je. Oka jednotlivých stehů jsou navlékána na samostatné jehlice, následně se sešívají nebo sháčkují. Jde o náročný proces, ale výsledek stojí za to.

SPODNÍ PRÁDLO: Na počátku tohoto století zakoupil Devold pletací stroje, které dokázaly vyrobit nejjemnější spodní prádlo. Nejčastěji používaným materiálem byla vlna, své uplatnění si našla i bavlna a umělé hedvábí.

SPRÁVKÁRNA: Ve správkárně se kontrolovala veškerá utkaná látka pomocí zvětšovacího skla. Ženy seděly v řadách a opravovaly malé i větší kazy materiálu. Ve své době pracovalo v tomto oddělení ve třísměnném provozu více než 120 lidí, většinou žen. Správkárna nabízela ženám asi nejpříjemnější práci. Panovalo zde ticho a klid a ženy si mohly při práci povídat. Nejvíce namáhané byly oči, zejména když bylo potřeba zkontrolovat hustě tkané materiály z jemné česané příze.

KONEČNÁ ÚPRAVA

Jestliže mistři z barvírny byli považováni za kouzelníky a mágy, pak o odbornících z oddělení dokončovacích prací se říkalo, že jsou nefalšovanými čaroději a arci-mágy. Jakmile byla látka utkána nebo upletena, přišly na řadu různé postupy konečného zpracování, které daly materiálu správné vlastnosti.

Materiál musel být maximálně odolný proti obnošení a zároveň dostatečně pružný. Látka na kalhoty musela držet puky, na kabát se nesměla krčit, materiál na nábytek a svetry nesměl žmolkovatět a pleteninám nebylo dovoleno srážet se a mít hrubý povrch. Přirozené vlastnosti textilií se dále rozvíjely a zušlechťovaly, materiály byly impregnovány chemikáliemi, aby se staly odolné ohni a antistatické. Odborné znalosti přírodních vláken byly na špičkové úrovni, což hrálo rozhodující roli v padesátých letech 20. století, kdy Devold začal mísit vlněná vlákna s různými syntetickými vlákny, jejichž vlastnosti se vzájemně lišily. Právě tímto způsobem vznikly materiály, které vynikají svými vlastnostmi.

PLSTĚNÍ: Plstění probíhá v plstícím stroji, do kterého se vloží vlněný materiál spolu s mýdlem a teplou vodou. Mechanickým protřepáváním a pěchuje v pěchovacím kanálu.

KARBONIZACE: Vlněná textilie je vložena do stoje a ošetřena kyselinou sírovou a teplem. Vlna vydrží krátkodobé působení kyseliny i při vyšší teplotě, veškeré nečistoty rostlinného původu zuhelnatí a zkřehnou. Následně je materiál vložen do plstícího stroje, během suchého plstění se zuhelnatělé nečistoty rozdrtí a vyklepou.

VŠECHNY DRUHY ŘEMESLNÝCH DOVEDNOSTÍ

Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Všechny stroje pracovaly naplno a starat se o ně nebylo snadné, shánění náhradních dílů trvalo často velmi dlouho. Každým dnem bylo v areálu továrny zapotřebí mnoha různých řemesel na opravy a údržbu.

Aby zajistila hladký chod výroby, zaměstnávala továrna řemeslníky všech profesí, například mechaniky, kováře, instalatéry, zedníky, elektrikáře, svářeče a tesaře. Sklad náhradních dílů byl plný zboží od žárovek až po součástky strojů. V plně vybavených dílnách se nacházela kovárna, soustruh, mechanické a další nářadí, kterým šikovné ruce dokázaly vyřešit každý problém.

PEKLO V DEVOLDU
30. března 1950 v časných ranních hodinách začala ve staré hlavní budově továrny Devold hořet sušička materiálu. Oheň se rychle rozšířil přes ulici do prostor mísírny vlny, která lehla popelem. Požár stačil zachvátit i třetí patro barvírny. Uklízení a rekonstrukce však začaly snad dříve, než vychladly trosky. Brzy bylo jasné, že odškodné ve výši 7,2 milionů norských korun nepokryje náklady na realizaci velice smělé stavby. Poprvé ve své historii požádala společnost Devold o finanční půjčku. Základy nové budovy obsáhly 6000 čtverečných metrů, budova měla přízemí a dvě patra, plus třetí patro ve střední části budovy. Ohromné půjčky omezovaly volnost Devoldu ještě mnoho následujících let. Nový tovární komplex nutil Devold bojovat o větší podíly na trhu. Obchod šel ovšem velmi dobře hned v prvním roce. V Norsku platily přísná omezení dovozu a tak Devold prodal vše, co vyrobil.

Objem denní výroby továrny Devold by oblékl více než 1000 lidí od hlavy k patě.

Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  1950 – 1987

MODERNÍ DOBA
Ole M. Devold, který po smrti Reidara Devolda v roce 1948 zastával pozici obchodního ředitele společnosti O.A. Devold Sønner A/S , rezignoval na svůj post v roce 1954. Další generace rodiny byla však příliš mladá, aby společnost převzala. Na místo ředitele byl tedy povýšen Chr. Frost Nielsen, do té doby vedoucí kanceláří. Ole M. Devold a Ottar Devold zůstali členy představenstva do roku 1960. Rok 1952 předznamenal změny smýšlení ve firmě. Po dlouhém vyjednávání, založili zaměstnanci odbory a dosáhli podepsání kolektivní smlouvy a platových tarifů. V 60. letech 20. století dochází v továrně Devold k prudkému vývoji výrobních technologií. Vývoj každým rokem vyžadoval investice do nových strojů ve výši přibližně 500 000NOK. Devold byl během této fáze značně oslaben neustálými změnami v představenstvu a ve vedení společnosti. Bylo představeno mnoho skvělých nápadů týkajících se restrukturalizace, které však nikdy nebyly realizovány. Vysoká hypotéka omezovala možnosti pružného reagování a rychlých změn.

Krize v textilu
Velká část norského textilního průmyslu byla zavřena v roce 1960 a v 70. letech. Firmy nebyly schopné konkurovat zboží dováženému z nízkonákladových zemí v rámci EFTA i mimo něj. Devold si za 125 let své existence nastřádal velké zásoby a se vzniklou situací se vyrovnával lépe než ostatní, ale i tak od 80. let objem výroby rok od roku klesal. V roce 1987 došli akcionáři k závěru, že nebudou dále dotovat ztrátovou firmu, jen aby ji udrželi. Počet zaměstnanců byl snížen na 50.

ŠICÍ DÍLNA A STŘÍHÁRNA

Ženské oddělení
Stříhání, skládání a šití patřily vždy mezi ženské práce. V šicí dílně stále pracují výhradně ženy. Dnes stejně jako v minulosti, je zapotřebí mnoha různých šicích procesů, než je oblečení hotovo. Našívání knoflíků, obšívání knoflíkových dírek, skládání puků a sesazování tkaných a pletených oděvů. Práce byla organizována a specializována tak, aby každá švadlenka měla na starosti pouze jeden úkon, když výrobek prošel rukama všech, byl hotov a připraven k expedici. Pro plynulý provoz šicí dílny byla nezbytná vzájemná souhra. Každá švadlenka se musela přizpůsobit zavedené rutině a poměrně vysokému pracovnímu tempu, což vyžadovalo i značnou výdrž. Bok po boku zde seděly 20-30 let a není divu, že jedna druhou znala velmi dobře. Dobré pracovní prostředí bylo základem společné odpovědnosti.

Žena v domácnosti a tovární dělniceDevold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie  Devold Historie
Svobodné dívky pracovaly v továrně, jakmile se provdaly a přišly děti, rodinná situace je přiměla opustit továrnu alespoň na dobu, kdy byly děti malé. Příjem ze zaměstnání v Devold však byl pro rodinu velice potřebný a tak se většina z nich rychle vrátila do práce. Nebylo jiné cesty, stávalo se, že maminky měly své děti s sebou práci ležící v košíkách vedle šicích strojů. Jak děti rostly, bylo nezbytné vše přeorganizovat, děti zůstávaly doma a starší se staraly o mladší. Matky pracovaly od šesti ráno do sedmi do večera, šest dní v týdnu. Nebylo možné odmítnout přesčas a hodně žen pracovalo i na odpoledních a nočních směnách. Matky využívaly přestávek na snídani a oběd, aby doběhly domů, vypravily děti do školy nebo jim připravily jídlo.

Školka, která byla otevřena na konci 40. let 20. století, ženám výrazně usnadnila život. Konečně mohly pracovat a zároveň si být jisté, že děti jsou v dobrých rukách a je o ně postaráno.

MARKETING A PRODEJ

Vlastní organizace prodeje
Už v roce 1880 vládla společnost O. A. Devolds Sønner velkou prodejní silou v Norsku a Švédsku. Továrna měla několik konzultantů pro prodej a obchodní zástupce, které zaměstnávala na plný úvazek, plus síť obchodních agentů v největších městech. Loď „Thorolf“ sloužila jako obchodní stánek po celém norském pobřeží od hranic se Švédskem po ruský Murmansk. V roce 1853 se Ole Andreas Devold zúčastnil velké výstavy v Londýně. Naučil se své zboží propagovat a zjistil, o jaké výrobky je zájem. Účast na výstavě byla pro Devold důležitou cestou, jak najít nové trhy a nové zákazníky. Během celého 20. století O. A. Devold Sønner dokázal vyvinout kompletní sortiment výrobků a dodává textilie na téměř všechny typy oblečení. Je tedy nezbytné pojmout i prodej velice odpovědně. Vysoké finanční částky byly investovány do novinové inzerce, do výstav a plakátů na podporu prodeje „Blue jacket“ (modrá bundy) a dalších nejznámějších výrobků. Na počátku 20. století vyvážel Devold své vlněné oděvy do Ruska, na Faerské ostrovy, Island a do Jižní Afriky.

Nejvýznamnější zákazníci
Prodejní oddělení se snaží získávat velké objednávky od lodních společností, námořnictva a další armádních složek, policie a norských drah. Těmto zákazníkům dodává Devold zejména vlněné ponožky, spodní prádlo, bundy „Blue jacket“ a uniformy.

RESTRUKTURALIZACE A NOVÉ INVESTICE

Rok 1989 představuje významný mezník v historii továrny Devold. Všechny akcie převzala skupina Spilka Group a zahájila rozsáhlou restrukturalizaci. Výroba byla převedena do společnosti Devold Tekstil AS, kterou v roce 1992 koupila společnost Stoknes Trikotasjefabrikk AS, výrobce značek STIL a STILLONGS. Základními vstupními surovinami byly spolehlivé značky výrobků a přírodní vlákno, Devold si opět získal pevnou pozici mezi zákazníky, pro něž je nejdůležitější kvalita oblečení pro volný čas i sport, zároveň uspěl na průmyslovém trhu s ochrannými pracovními oděvy. Výrobky jsou vyváženy do více než 20 zemí; v Severní Americe otevřel Devold několik kanceláří, které jej obchodně zastupují.

Devold ATM
Poslední vývoj továrny Devold se nese ve znamení technologického podniku Devold ATM AS. Díky průkopnickým počinům v oblasti vývoje vyztužených ATM vláken pro kompozitový průmysl, získal Devold prestižní kontrakty od závodů vyrábějících auta a lodě. Kompozitové materiály jsou bez nadsázky materiály budoucnosti. Mohou být až šestkrát lehčí než kov a proto postupně přebírají funkci oceli. Lehčí konstrukce znamená menší spotřebu pohonných hmot a zároveň nižší zátěž pro životní prostředí.