Rusko 2

Rusko

6. příběh z cesty s Devoldem cestovatelů Jindry a Dana.

Příjemně se ochlaďte

Další zemí na našem okruhu bylo Rusko. Nechtěli jsme jet trajektem z Estonska rovnou do Finska, chtěli jsme okusit alespoň kousek z velkého Ruska. Ještě před začátkem samotné cesty jsme si museli zažádat o víza, která jsme bez problémů získali. Jen jsme museli přesně v daný den uvedený na vízech vstoupit do země, což se nám i přes komplikace s opravou převodovky (viz článek Devold v Národním Parku Gauja) a s překvapivým čekacím systémem na estonské straně hranic povedlo. V pátek 25. 5. jsme se v půl dvanácté v noci ocitli na ruské půdě. Symbolicky jsme přejeli most přes řeku Narvu. Předpokládali jsme, že na ruské straně nás pořádně prošacují, ale nestalo se tomu tak. Paní nakoukla do auta, posvítila si a shledala vše v pořádku. Při vyplňování vstupních dokumentů na nás byli pracovníci velmi příjemní, jen jsme se museli snažit s našimi základy ruštiny.

Prvním naším cílem a jediným velkým městem, které jsme měli v plánu navštívit, byl Petrohrad, se svými pěti miliony obyvatel druhé největší město Ruska. Místo na přenocování jsme našli celkem nedaleko centra na zeleném plácku pod stromy u Domu kultury, který si přivydělává pronajímáním přilehlého prostranství cestovatelům a nabízí zázemí s toaletami, vodou a internetem.

Rusko 3Rusko 4

 

Vydali jsme se na průzkum velkolepého centra

Zamířili jsme k věhlasnému křižníku Aurora. Viděli jsme původní chatu cara Petra Velikého. Došli jsme k Petropavlovské pevnosti, kde se akorát konal nějaký festival a všude byly davy lidí, proto jsme raději prchli přes Trojický most na druhou stranu řeky Něvy. Neb nám počasí přálo a sluníčko pálilo o sto šest, koupili jsme si na ochlazení pravou Ruskou zmrzlinu. Pokochali jsme se pohledem na Zimní palác s Ermitáží na Palácovém náměstí a katedrálou sv. Izáka opodál. Nejznámější petrohradskou ulici Něvský prospekt jsme si projeli autobusem. Zašli jsme si na typický šašlik a metrem se přiblížili zpět k našemu autu.

Rusko 5Rusko 6Rusko 7Rusko 8

 

Pokračovali jsme k Ladožskému jezeru, našemu hlavnímu bodu trasy. Ladožské jezero je se svou rozlohou 17 700 km2 největší jezero Evropy, které měří na délku neuvěřitelných 219 km a na šířku průměrně 83 km. Objeli jsme si ho proti směru hodinových ručiček do kola a užívali si jeho krás a okolní krajiny, která se v průběhu cesty měnila. Proplétali jsme se malými městečky a vesničkami, v kterých se zastavil čas.

Míjeli jsme upravované památníky a pomníky padlým. Až jsme dorazili do Vyborgu, poslední zastávky před vstupem do Finska. Občas se sice těžko hledala místa na spaní, ale když jsme nějaké našli, stála za to. Příroda byla krásná, jen zvířena se nám vyhýbala. Kontrast mezi hlavními či novými silnicemi, které připomínali Kanadu a silnicemi nižších tříd, jež byly spíše tankodromy, byl sice propastný, ale obě možnosti nabízely nezapomenutelný zážitek jako samotné Rusko. Společnost nám dělala skvělá trika od Devoldu, která nás nezklamala ani v slunném Petrohradě či kajakování na jezeře.

Klesne-li ručička teploměru níže, výborně vás zahřeje triko Devold Duo Active.

 

Travelbeat

Rusko 9Rusko 10Rusko 11Rusko 12

Add to cart

New Letter